NÁDSTAVKOVÉ VČELÁRENIE - časť II

Autor: Ján Goro <goro@post.sk>, Téma: Tipy, rady, Zdroj: www.psnv.cz, Vydané dňa: 22. 02. 2014

POKRAČUJEME V OTÁZKACH A ODPOVEDIACH PÁNA BOHÁČA...



     NÁSTAVKOVÉ VČELAŘENÍ V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH

Jindřich Boháč

       

  63. Co ovlivňuje vývoj plodu na jaře ?

                Od doby, kdy teploty v zimě na počátku února vystoupí na asi +6 °C, započne matka klást. Počáteční výkon kladení je nepatrný, ale přesto stoupá až k vysokému výkonu v měsíci květnu, kdy matka klade až přes 2.000 vajíček za den. Do květu jívy dochází k většímu odchodu zimních včel, takže včelstvo slábne. Vyrovnání zazimované síly včelstva nastává asi v květu třešní a síla stoupá dále až asi do konce června, kdy dosahuje maxima populace. Vlivy, které ovlivňují plodování jsou vnitřní: přezimovaná síla, zdravotní stav, genetické vlohy a zásoby pylu v úle. Vnější: teplotní maxima a nabídka snůšky. Minimální glycidové zásoby min. 6 - 10 kg, v tuto dobu v úle, jsou pak u kraňky samozřejmostí.

                64. Proč provádíme záměnu nástavků ?

                Z praxe je známá tendence matky plodovat vzhůru. Jednak tam jsou obyčejně umístěny zásoby jež jsou podnětem k plodování a dále jsou zde příznivé podmínky pro plod - teplo a vlhkost. Přehozením nástavků uvolníme matce další příznivé místo pro plodování. Velmi silná včelstva a dobré matky se však dokáží proplodovat i směrem dolů. Přehození nástavků na počátku jarní snůšky také znamená přemístění případně zbylých cukrových zásob na dno, kde zůstanou až do konce snůšky a nemohou znehodnotit med (výzkum Alborzi 71). Tříprostorové NN plodiště umožňuje  snadnější rotaci nástavků kolem plodu. Je to také pozitivní a preventivní prostředek k zábraně rojení.

                65. Jaké jsou možnosti odběru plástů s medem ?

                Po odebrání medníkových nástavků :

    a) Nejčastěji sklepáním a ometením včel z medných plástů, buď přes smyk do rojáčku nebo speciálním smykem přímo zpět do česen úlů.

   b) Použitím včelího výkluzu, lépe dvou ve specielním mezidně s otvory pro výkluzy. Tento zásah vyžaduje 2 návštěvy na včelnici. 1. den vkládání výkluzů, 2. den odebrání nástavků. Nedostatkem je, že medové plásty mohou vychladnout a nebezpečí ucpání výkluzů trubci.

   c) Vyfukování včel z nástavku, kupř. vyfukovačem BR 400 firmy Stihl a jinými. Hodí se pro velké provozy a nízké medníkové nástavky.              

   d) Odstraňování včel z plástů v nástavku repelenty, často používané v zámoří, kupř. benzaldehydem, bylo zcela zamítnuto. Dochází zde k nebezpečí, že nezavíčkovaný med tento pach převezme. Dnes vyžadovaná kvalita  medu to nedovoluje.

                66. Jaké zvolit stanoviště ?

                Úspěch ve včelařství velmi závisí na stanovišti. Člověk při osvojování si chovu včel překládal včelstva z přírodních stanovišť, většinou lesů, do blízkosti svého bydliště. Dnes, kdy diskutujeme o nákladovosti, rozhoduje také zdroj snůšky a tedy množství získaného medu o jeho výrobní ceně a našem zisku. U výdělečného včelaře, na rozdíl od hobby včelaře, je tedy úvaha opačná. Včelstva umístit k nejlepším zdrojům snůšky. Včelař musí vlastní kalkulací a zkušeností rozhodnout zda kočovat nebo dojíždět k malým skupinám rozmístěných úlů ve snůškové krajině. Dolet ke snůšce by měl být max. 1 km, lépe méně. Přitom nesmíme zapomenout, že k rozvoji včelstva je zapotřebí také pyl. Proto včelař nejprve stanoviště zkouší než se rozhodne. Předpokladem je slunná, před větry chráněná jakož i klidná poloha, přírodní nabídka vody, možnost příjezdu dopravním prostředkem. Čím mnohostrannější je v doletu nabídka nektaru a pylu po celý rok o to lépe se budou včelstva rozvíjet.

                67. Kde stavíme nejlépe mezistěny ?

                K výstavbě dokonalých plástů z mezistěn využíváme zejména roje. V nástavkových způsobech včelaření, na rozdíl od zadováků, se mezistěny staví vždy ve snůšce přidáním nástavku s mezistěnami. Vzhledem k převážné tendenci matky plodovat vzhůru, stavíme je nejlépe nad plodištěm. Nezaplodované, panenské plásty, mokré od medu přidáváme až druhým rokem do plodiště včelstva nebo je využijeme pro tvorbu oddělků a smetenců. Nástavek s mezistěnami vybavíme takto :  Na okraje nástavků dáme již vystavěné světlé souše a doprostřed plástové jádro, t. j. 1 - 2 vystavěné plásty, které mohou být panenské. Toto plástové jádro umožní okamžitý přechod matky do nástavku. Zbytek se doplní mezistěnami. Nástavky se soušemi a také mezistěnami si na jaře připravíme předem, abychom se při potřebě přidání nezdržovali.

                68. Jak získat také zaplodované plásty pro med ?

                Dadantův úlový systém, vysoké plásty pro plod a nízké pro med, má mimo své výhody t. j. omezení matky převážně na vysoké plásty a vytlačení maxima medu k vytáčení, většinou bez mřížky, také několik nevýhod pro včelaře. Jednou z nich je nezaplodované dílo v medníkových NN (pokud to vůbec považujeme za nevýhodu) a naopak rychlé stárnutí vysokých plástů v plodišti. Tyto se velmi těžce vyměňují, vzhledem k stálé zaplodovanosti a to zejména u typu Jumbo, t. j. 10 a méně plástů v nástavku. Starší plásty do medníkových nástavků získáme tak, že část vysokých plástů odřízneme na okružní pile a přidáme novou spodní loučku. Nové dílo do plodiště můžeme získat také v oddělcích.

                69. Je nutno vždy hledat matku ?

                Produkčního nástavkového včelaře při korekčních, provozních manipulacích matka příliš nezajímá. Stačí mu pohled na stav plodu, což provede nahlédnutím do nástavku nebo povytažením středních plástů. V předjaří a až do květu třešní (konec 1. rozvojové fáze) pak jen pohled na česno při sběru pylu. Nedostatky řeší přidáním přezimovaných oddělků a později již nových oddělků s mladou matkou. Ani tehdy matku nehledá. Pouze po slunovratu se to děje přes noviny. Podobně postupuje i při nutném spojování včelstev. Včelstvo ví nejlépe, kterou matku si ponechat. K vyhledávání matky je mnohdy donucen při použití mřížky a chovu matek, ale i zde si pomáhá nakladenými vajíčky po čtyřech dnech (vložení mřížek mezi nástavky).

                70. Jaké matky do nástavkových úlů ?

                Kdybychom srovnávali vliv provozní metody a vliv šlechtění matek na mednou produkci, vyšlo by určitě plus pro provozní metodu, jako když srovnáváme stanoviště ve špatném snůškovém území s kočovným včelařením, které stále nachází snůškové prameny. Měli bychom přirozeně předně zlepšovat snůškové podmínky a metodu včelaření. Při chovu matek jde o nashromažďování dobrých genetických vlastností, proto je odkázán  na páření a nové kombinace k obdržení lepších potomků. Praktický včelař to provádí nákupem matek u chovatelských stanic a rozmnožovacích chovů. Matky F1  nebo inseminované k vlastnímu rozmnožování a vlastní výběr dále na výkon, plodnost, nerojivost, mírnost, nerozbíhavost a odolnost proti nemocím (čistící pud). Bodavých kříženek se zbavíme nejdříve a to i ve svém okolí. K tomu nám pomůže armáda trubců zakoupených a dále rozmnožených kraňských matek. Požadavek nástavkového úlu je zejména také plodnost (výkon kladení matky), která většinou souvisí i s medným výkonem. Inseminované matky mohou poskytnout mnoho zaručeně dobrého materiálu k chovu.

                71. Kdy přidáváme nástavky ?

                Vždy když nám včelstvo začne viset do podmetu. Přidání v době rozvoje se musí provést i za špatného počasí, neboť líhnutí včel pokračuje a mohlo by způsobit rojovou náladu. Přidávání dalších nástavků pro med provedeme vždy když je předchozí ze 2/3 naplněn a snůška pokračuje.. Většinou s e přidává již pod zavíčkovaný nástavek. Je-li plná snůška může se přidat i nad. Nástavky s mezistěnami přidáváme vždy ve snůšce a  to nejlépe navečer.

                72. Jak děláme přeleták v jednom úlu ?

                Přeleták k zábraně rojení nebo výměně matky můžeme provésti také takto : Nástavek původního včelstva dáme stranou. Na původní dno dáme prázdný nástavek. Ze včelstva přemístíme doprostřed nástavku 2 zavíčkované plodové plásty bez včel a současně přidáme vyšlechtěný, zralý matečník, který musí být po stranách chráněn staniolem nebo plastickou hadičkou. Nemáme-li, postačí matečník z mateřského včelstva, který nemusí být chráněn. Na okraje přidáme 2 plásty s potravou, také bez včel a zbytek mezistěny. Na tento nástavek přijde mezidno s česnem, pokud nástavky nemají očka. V mateřském včelstvu se odstraní matečníky a nasadí se na mezidno. Létavky přelétnou do nástavku na dně, včelstvo ztratí rojovou náladu a matka zvedne kapacitu kladení. Když mladá matka dole zaklade nejméně 4 plásty, může dojít ke zpětnému spojení. Přeletáky provádíme při letové činnosti a ne pozdě navečer.

                73. Co by se nemělo ?

                Každý zásah způsobí ve včelstvu novou podněcující situaci, která se může projevit jak pozitivně, tak i negativně. Každý úlový systém vyžaduje velkou zkušenost. Při nástavkové metodě by se ale nemělo :

·              Oddělovat plod od matky a zásoby od plodového hnízda (min. 6 kg),

·              v bezsnůškovém období mít nad plodem prázdné plásty,

·              oddělovat od sebe části plodového hnízda - nebezpečí zejména při záměně vyšších nástavků,

·              vkládat nástavky s mezistěnami mimo snůšku,

·              po skončení letní snůšky ponechávat panenské plásty v plodišti - jsou překážkou a matka je již nezaklade,

·              v červenci a později odebírat včelstvu plodové plásty - jsou pro včelstvo to nejcennější.

                74. Jak se získává plástový pyl ?

                Plástový pyl zvaný též "včelí chléb" je pro člověka dobře stravitelný. Na základě obsahu svých látek (esenciální aminokyseliny, vitamíny, minerály a stopové prvky), je pyl dobrým prostředkem k posílení obranných látek v těle a k předcházení nemocím. Může regulovat činnost střev, zvýšit chuť k jídlu, podporovat růst, zvýšit prokrvení, vysokým podílem vitamínu A zlepšit viditelnost a přináší úlevy při onemocnění prostaty. Získávání pomocí různých "vypichovátek" je velmi náročné na čas a proto vhodné jen pro malá množství. Lépe je získávat tento pyl v podstavených nástavcích pod mřížkou na panenských plástech. Po odebrání pylových desek se zkrátí přečnívající buňky a špachtlí se seškrábe pyl až na mezistěnu. Mixérem se smíchá s medem a po odstranění pěny se plní do sklenic. Denní potřebné množství = 2 kávové lžičky.

                75. Jak se získává propolis ?

                Propolis se užívá ve formě tinktur, mastí nebo prášku. Potlačuje různé bakterie. Důsledné antivirové působení je vzhledem k obsahu flavonidu Luteolin a Quercetin jakož i kyseliny kávové. Dále působí fungicidně (plísně). Používá se k ošetření různých infekčních nemocí a zápalů v rozsahu krku, jícnu, nosu, kloubů, v zažívacích a vyměšovacích orgánech jakož i při kožních onemocněních, špatně hojících se zraněních a vředech. Propolis se nesmí sbírat z částí úlu, které přišly do styku s chemickými léčivy rozpustnými v tucích, obsahující zejména fluvalináty, které s v propolisu hromadí. Seškrabuje se zejména z uvolněných nástavků a rámků. Čistý propolis se získává v tzv. propolisových mřížkách, které mohou být ze dřeva, kovu nebo plastických síťovin, velikost oka až 2 mm. Kovové nebo plastické mřížky se podchladí a vymnou přes hranu. Propolis chráníme před světlem a teplem.

                76. Co působí stres u včel ?

                Denně slyšíme jak stres ohrožuje naše zdraví a kvalitu života. Stres je psychické přetížení, které nesnáší organizmus beze škod. Včelstvo není vyjímkou. Všechno co včelstvo nutí k nadměrné aktivitě způsobuje také stres. Tak může také včelstvo poškodit nadměrná snůška. Každé nadměrné jednání na újmu plodování škodí. Náhlé změny počasí jsou známé zátěžové situace. Vytáčení medu, převrstvování plodu, zavěšování mezistěn, použití léčiv a nedostatek potravy mohou rušit přirozený imunní systém. Trvající horké počasí, provázené bezsnůškovostí, stresuje včelstvo zvláště zle. Protože každý včelařův zásah více nebo méně stresuje včelstvo, pomáhá malá dávka potravy k rychlé normalizaci. "Snůška vyléčí i hloupé nápady včelaře!"

                77. Kdy má kraňské včelstvo největší sběrací pud ?

                Sběrací pud neboli motivaci ke sběru má kraňské včelstvo, podle Bretschka, asi v čase 4 týdnů do dosažení maxima populace. Po jeho dosažení sběrací motivace silně klesá. Včelstvo by se v tomto čase mělo dostat do snůšky. Při využívání časné snůšky silnými a dvoumatkovými včelstvy dochází k maximu mnohdy před letní (lesní) snůškou, která je pak nedostatečně využita. Abychom tomu zabránili, musíme včelstvo ke konci časné snůšky jakýmkoli způsobem zeslabit a donutit k novému plodování a posunutí maxima do letní snůšky. Rovněž výměna matky za matku nulového stáří vede k většímu využití lesní snůšky.

                78. Kam se stavebními rámky ?

                Stavební nebo také trubčí rámky dovolují včelám stavět trubčinu, kterou by jinak stavěly i na mezistěnách, vykousaných dělničích plástech a mezi nástavky. Dáváme je tedy nejpozději při prvé přestavbě nástavků do nejspodnějšího nástavku, jako 2. a 3. od kraje. Je dobré je označit na horní loučce, aby při příštím jarním převrstvení mohly být opět odebrány. Pokud mají sloužit jako signalizátor rojové nálady nebo jako lapače roztočů varroa, dáme je výše na okraj plodového hnízda. Trubčí plásty, resp. rámky jsou vybaveny páskem mezistěny nebo starší plásty s ze 4/5 vyříznutou dělničí stavbou.

                79. Čím se liší nástavková metoda od středoevropské ?

                Pro středoevropskou technologii bylo typické časté rušení včel, roztrhávání plodového hnízda, převěšování plodových plástů do medníku a práce s jednotlivými plásty místo s celými nástavkovými jednotkami.

                Přednosti nástavkové technologie jsou v pohyblivosti ve vrstvách. Není nutno v krátkých časových odstupech pracovat se včelami, což činilo včely pochopitelně také více agresivnější. Je mnohem lépe naučit se rozeznávat kritické vývojové fáze včelstva a potom účelně zasáhnout. Dvouleté pokusy prof. Taranova (1978) také ukázaly, že při méně zásazích do včelstva stoupá výnos vosku i medu.

                80. Co není na jaře třeba dělat ?

·              Vyměňovat dna,

·              rozdrásávat zavíčkovanou potravu,

·              žádné podněcovací krmení a žádné krmení bílkovinnou potravou (pylové doplňky), převěšovat plodové plásty.

                81. Jak rozdělujeme včelí rok ?

                Podle populačních křivek rozdělil Bretschko populační dynamiku kraňského včelstva na 2 rozvojové a 2 sestupné fáze. Střed, t. j. maximum populace je u nás kolem letního slunovratu. Do květu třešní je prvá rozvojová a asi po 15. srpnu druhá sestupná. V obou těchto fázích je včelstvo silně náchylné ke stresům a vyžaduje maximální klid.

                1. Včelí rok začíná výměnou letní generace včel za zimní v měsíci červenci až říjnu.

                2. Přezimování říjen až únor.

                3. Časně jarní vývoj do dubna.

                4. Rojový čas květen až červen.

                5. Medobraní a nakrmení, červenec až začátek srpna.

                Perioda plodování v našich zeměpisných šířkách trvá od února do listopadu, výjimečně dříve nebo déle.

                82. Kterou linii kraňky do nástavkových úlů ?

                K mednému výnosu je mnohem důležitější provozní metoda než samotný výběr včely. Musíme se naučit s jistotou posuzovat a tvořit silná včelstva k přezimování. Přesto budeme vybírat k rozmnožení včelstva, která vždy přezimují silná a jsou pokud možno nerojivá, resp. málo rojivá. Genetický příznak na vysoký medný výnos neexistuje, ale je spojen obyčejně s příznakem plodnosti, t. j. stoupá s množstvím včel ve snůšce až do velikosti 60.000 včel. Proto pro nástavkový úl budou vhodné, pokud možno nerojivé matky, selektované již delší dobu pro velkoprostorové úly, většinou  nástavkové, jako tomu je kupř. u chovatele Singra, Purgstall, Rakousko.

                83. Proč nezimovat "utepleně" ?

                Průměrný denní odchod včel během zimy je asi 30 včel za den. To je za zimu asi 3.000 včel ze včelstva, ale může to být i více. Silně zazimovaná včelstva snáší tuto ztrátu snadněji než slabá. Čím dříve včelstva na podzim přestanou s plodováním a čím později na konci zimy s ním započnou o to lépe včelstva startují v časném jaru. To také je v souladu s dnešním ošetřováním proti varroóze. Počasí včelař neovlivní, vše ostatní má v ruce.

                84. Kolik včel ubude přes zimu ?

                Včely v zimním hroznu začínají s novým plodováním většinou v únoru, když denní teploty jsou asi nad +6 °C. Někdy dříve v lednu, někdy později teprve v březnu. To záleží na počasí, na síle včelstva, zásobách pylu uvnitř hroznu a na zdraví včel. Plodující včelstvo spotřebuje více zásob a ztratí také více včel. Při plusových teplotách tyto včely odlétají a nevrací se. Tak se včelstvo zmenší o 1/5 až 1/3. Včelstvo roste teprve tehdy když počet líhnoucích se včel je vyšší než úbytek. K vyrovnání zazimované síly dochází teprve až kolem květu třešní, t. j. konec 1. kritické vývojové fáze a takové jde přibližně do prvé snůšky.

                85. Co dělat s bezmatečnými včelstvy na jaře ?

                I při vší pečlivosti se může stát, že včelstvo na jaře nemá matku. Včelstvo většinou nenosí první pyl a při nahlédnutí na střední plásty nemá plod. K tomuto účelu máme přezimované nástavky s oddělky a mladými matkami. Bezmatečnému včelstvu sejmeme vrchní víko, případně uteplívku s fólií a nasadíme na něj přímo zvolený oddělek. V tuto dobu se včelstva v klidu spojí. Čím dříve to uděláme, tím lépe.

                86. Jak se ruší slabá včelstva ?

                Včelstvo se posadí stranou. Vytáhnout plásty z nástavků a sklepnout před česny sousedních včelstev. Plodové plásty bez včel přidat přes mřížku sousedním včelstvům, jednotlivě neb s nástavkem. Nasazený nástavek odstranit jakmile vyběhne plod, který jsme přemístili. Prázdné nástavky s plásty uložit.

                Pokud nemůžeme slabá včelstva již na podzim posílit, je lépe zimovat méně, ale spolehlivě!

                87. Jak převádět zalétané včely na nižší očka (česna) ?

                Tento problém se nám vyskytuje při tvorbě oddělků nad včelstvy a při jejich spojování. Ke spojování dochází při letní, podzimní nebo jarní výměně matek, posilování včelstev a také při dvoumatkovém způsobu. Včelstva oddělku jsou výškově i stranově zalétaná do svých oček v nástavcích. Při dvoumatkovém způsobu budou vrchní nástavky po přeskupení určeny pro med a není potřebné, aby sem včely nosily také pyl. Očka medníkových nástavků proto uzavřeme a překryjeme kusem látky (ručník) až po spodní otevřené očko. Včely nalétnou výškově na původní česno a po látce slétnou ke spodním očkům. Látku asi po 14 dnech odstraníme.

                88. Proč přemosťovací krmení ve snůškových mezerách ?

                Kraňská včela v delších snůškových přestávkách minimálně omezuje plodování. Proto krmení ve snůškových mezerách (jarní - letní snůška), pro udržení sběrací aktivity, hraje u této včely dominující roli. Musí mít také vždy dostatek zásob v plástech. Omezování plodování, ve 2. rozvojové fázi, má také vliv na velikost populačního maxima a tím na velikost včelstva k zimování. V tom je složitější, na rozdíl od včely italské, která ploduje až do vyčerpání zásob a může uhynout hladem i v létě. Pomalé krmení se provádí nejlépe cukrovou kaší (med : cukr krupice = 1 : 5) a pod. Odběr je tak malý, že zcela nestačí ani ke krmení plodu a nemůže se tato potrava dostat do medu. Jakmile nastane opět snůška, krmení se odebere. Krmí se na vnitřním víku, kapsovým (rámkovým) krmítkem nebo ve vysokém dně.

                89. Tvořit silné nebo slabší oddělky ?

                Poslední výzkum programu "100 včelstev" v německém Hohenheimu ukázal, že nejvhodnější je tvořit časné slabší oddělky. Jeden plodový plást 42 x 22 nebo 39 x 24 cm, případně 2 nízké plodové plásty 16 - 18 cm koncem dubna/začátkem května. Takovéto oddělky rostou až do podzimu a mají pak více včel a méně roztočů Varroa než silněji vytvořené oddělky. Ty se totiž chovají jako včelstva, po dosažení určitého maxima omezí plodování, ale větším rozsahem plodu v létě vychovají více roztočů.

                Chov matek pro tyto oddělky se provádí ve sběrných oddělcích, jejichž plásty se pak rozdělí do oddělků.

                90. Co je to přesídlovací metoda ?

                Jednou z metod zabránění rojení na včelnici je přemísťování včelstev. Záměna silných včelstev za slabé na stejném včelím stanovišti. Silná včelstva se odlehčí a slabá naopak zesílí. Silná včelstva mohou také přijít na úplně nová stanoviště ve předu nebo na straně. Létavky posílí sousední včelstva. Včelstva s matečníky ztratí velkou část svých včel. Ačkoli budou pravděpodobně pokračovat ve stavbě matečníků k výměně matky, přesto se nevyrojí.

                91. Jak zjistíme rojovou náladu ?

                Včelstva rychle se vyvíjející, tzn. silně vyzimovaná, dostávají se také nejdříve do rojové nálady. Tu nejsnáze zjistíme tzv. kontrolou naklopením nástavku v měsících květen až červen. Nástavek ze zadní strany nadzvedneme, posuneme k sobě a ze spodu pomocí kouře prohlédneme. Jsou-li na spodních loučkách mateří misky, je to nezvratný důkaz počátku rojové nálady. Zde ještě může pomoci odčerpání. Jsou-li již misky zakladené a matečníky ve stavbě, může pomoci jedině radikální zásah k zamezení rojení.

                92. Jak předcházíme rojení?

                Úkolem včelaře je umožnit včelstvu vytvoření velkého maxima bez rojení. Předně je to selekce nerojivých linií, Dále pak dostatek prostoru ke kladení vajíček a stavba mezistěn. U předčasně silných včelstev pak odčerpávání plodu, včel a tvorba oddělků. Odběr plodových plástů můžeme provádět již v dubnu a tvořit tzv. sběrné oddělky pro časný chov matek, tzn. po jednom plástu s plodem z každého včelstva. Zeslabení je také možno provést záměnou silných včelstev za slabé neb částečně záměnou jejich medníkových nástavků.

                93. Jak zamezíme vyrojení ?

                Včelstvu, které již staví matečníky odčerpávání nepomůže. Jedinou jistou metodou je odebrání matky, s kterou utvoříme oddělek. Ve včelstvu pak ponecháme jen jeden matečník. Jiná metoda je vytvoření přeletáku. Včelstvo postavíme na jiné stanoviště a na původní dno a místo postavíme nový nástavek buď s oddělkem nebo jen s mezistěnami a 1 až 2 plodovými plásty s otevřeným plodem. Navrch se postaví nástavky s medem. Včely si pak z plodu vychovají novou matku. Původní včelstvo na novém stanovišti se odletem létavek radikálně zeslabí. To vše lze udělat také v jednom úle za použití mezidna.

                94. Co je to Demaree Plan ?

                Tento způsob předcházení rojení je znám v anglosaských zemích podle amerického včelaře tohoto jména. Vedle přemísťování včelstev je nejčastěji praktikovanou metodou. Mohli bychom jej také nazvat distancováním plodu od matky. Matka přijde na 1 až 2 nezavíčkované plodové plásty do nejspodnějšího nástavku. Zbytek prostoru bude vyplněn soušemi a mezistěnami. Na něj přijde mřížka a nástavek s medem či jinak bezplodými plásty. Zcela nahoru přijdou nástavky s plodem bez otevření oček. Po 10 dnech se prohlédnou plodové plásty a odstraní všechny matečníky. Za 21 dní bude zde všechen plod vylíhnut a může být sem donášen med.

                Mají-li výchozí včelstva již zavíčkované matečníky, musí se k zamezení rojení volit lépe přeleták.

                95. Jaký je vývoj včelstva v létě ?

                Nevyrojené včelstvo dosahuje po letním slunovratu svoje populační maximum. Zvláště silná, kraňská včelstva mohou mít na konci června 50.000 a více včel. To jsou ale vyjímky. Většina včelstev je slabších. Maximální plodové hnízdo v květnu až červnu může být 40.000 buněk plodu. Od poloviny července jsou ve vývoji již zimní včely. V polovině srpna mívají včelstva ještě asi v průměru 20.000 plodových buněk. Od poloviny srpna (2. sestupná fáze) klesá výrazně plodování. V říjnu mívají včelstva zřídka průměrně více než 5.000 buněk zimních včel s nejdelší životností.

                96. Kdy odebírat med ?

                Dopoledne má přednost, protože eventuelně v předešlém dnu donesený nektar či medovice budou přes noc dostatečně zpracovány. Vytáčení medu se snažíme ukončit v čase alespoň slabé snůšky (červenec - lípa), aby se včely tolik nezajímaly o odebírané medné plásty. Během rojového a snůškového času je lépe provádět nutné zásahy naopak  navečer, protože včelstvo se do rána uklidní a může opět vylétat za snůškou. Přeletáky k zábraně vyrojení provádíme nejlépe kolem poledne, aby létavky měly dost času k přelétnutí.

                97. Proč med v panenských plástech ?

                Med z panenských, nezaplodovaných plástů je světlejší, chutnější a jednoznačně lepší než ze zaplodovaných, tmavých plástů. Obzvláště v době varroózy mohou plásty z plodiště být natolik poškozeny, že rezidua některých léčiv, při větší koncentraci přechází z vosku do medu. Souše panenských plástů nejsou napadány zavíječi, proto je lze lépe uchovávat do příští sezóny.

                98. Proč neodebírat všechen med ?

                Kdo musí vytáčet jarní řepkový med, musí pamatovat na to, že v plodišti musí zůstat široké medné věnce a také okrajové medné plásty, aby stačily včelstvu zásoby i na několik týdnů. Včelstva nesmějí z důvodu nedostatku potravy omezit či zastavit plodování. Každé omezení plodování, také v na snůšku chudém létě, působí negativně na zdravotní stav včelstva. Kdo šetří na potravě, šetří na nesprávném místě. Projeví se to také na síle včelstva k přezimování. Rovněž po konečném vytočení v červenci musí být včelstva ihned nakrmena. Pokud se jedná o medovicový med, snažíme se jej odebrat všechen i případně z plodiště, aby nebyl potravou včelstva v době kdy ještě nemůže vyletovat. Začátek krmení po vytočení ihned, ale maximálně do 3 dnů. Nyní jde o množství zimních včel.

                99. Co má vliv na obsah vody v medu ?

                Obsah vody v medu včelstva může kolísat plást od plástu. V okrajových plástech je med vlhčí než ve středních plástech. V ztluštělých plástech je rovněž med vlhčí než v normálně silných plástech. Med ve vyšších nástavcích je vlhčí než v nástavcích nad plodem. Problémy s obsahem vody jsou zejména u květových medů, protože již nektar má zpravidla více vody než medovice. Květový med by měl být, když ne zcela, tak alespoň ze 2/3 zavíčkován. Zde jsou problémy u vyšších plástů a slabších snůšek. Proto se i ve střední Evropě stále více používá k získávání medu nízkých plástů i z tohoto důvodu. Med při trhnutí plástem nesmí vystříknout. Nezralý vytočený květový med kvasí a hořkne.

                100. Jak vracet ometené včely z medných plástů ?

                Pokud nástavky nezbavíme včel výkluzy, musíme medné plásty sklepnout a včely omést do rojáčku a pod. Včely pak musíme vrátit včelstvu. K tomuto účelu je možno si zhotovit různé pomůcky (smyky), které upevníme na česno dna úlu. Na ně sklepneme ometené včely. Tyto "násypky" mohou být ze dřeva, sololitu nebo z plechu. Včelami z medníkových nástavků můžeme také posilovat již vytvořené oddělky nebo z nich vytvářet smetence, dle potřeby.

                101. V čem spočívá dnes podletní péče ?

                V podletí začíná nový včelařský rok (včelí Silvestr). Má být vychováno maximální množství kvalitních, zimních včel. Silně napadená včelstva varroózou -přirozený denní spad 3 a více roztočů za den - musí být přeléčena po vytočení. K tomu je volně k dostání Formidol a na veterinární předpis Gabon. Maximum zimních včel bude zaplodováno v srpnu. Množství záleží na letním maximu populace, stavu zásob, prostoru a větrání úlu. Toto maximum se tvoří v měsících dubnu až červnu. V podletí již nemohou včelstva zesílit, ale mohou vlivem včelaře zeslábnout více než na polovinu. Důraz je kladen také na hygienu plástů a urovnání pylových plástů před nakrmením.

                  102. K čemu nám pomáhají oddělky ?

                Oddělky, či mladá včelstva, ať již vytvořené z plodových plástů nebo smetených včel, případně rojů, nám vždy víceúčelově poslouží. Mimo vlastního zeslabování včelstev jako prevence rojové nálady, jsou vhodné k výchově mladých matek. Oddělky s mladými matkami jsou jakousi konzervací včel z doby přebytků pro nouzové stavy. Výměna matek a posilování včelstev na podzim i na jaře, náhrady při ztrátách včelstev nebo matek, navrácení sběrací motivace vyrojených včelstev, při přeletácích na oddělek a při dvoumatkovém způsobu získávání jarní snůšky. Je již také známo, že oddělky rozmělňují stav zamoření varroózou ve včelstvu.

                103. Které zimní včely se dožívají jarní snůšky ?

                V měsíci srpnu je nakladena převážná část zimních včel, ale ty nejcennější budou nakladeny ještě později. Květnové snůšky se dožívají, dle Fluriho, včely nakladené co nejpozději po 15. srpnu, zejména v září a říjnu. V zimním hroznu máme tři skupiny včel. Krátkověké podzimní včely, které žijí asi do poloviny listopadu, středněvěké podzimní včely žijící do začátku dubna a dlouhověké zimní včely, které v ojedinělých případech mohou žít až do konce června. Matky musí být výběrem zaměřeny na dostatek dlouhověkých včel, t. j. ze včelstev, která vždy vyzimují silná.

                104. Jak se včelstva připravují na zimu ?

                V září a od září se líhnoucí včely se vyvíjejí jako zimní včely. Pokud včelař ihned po vytočení nakrmil, tyto včely již nic nedělají a zakládají si svůj tukobílkovinný polštářek v zadečku, jako zásobník bílkovin pro předjarní tvorbu krmné kašičky pro plod. Musí sedět na bezbalastní cukrové potravě, nesmí pečovat o žádný plod, med (cukr) spalovat pouze pro topení, protože nastávající toaletní přestávka bude trvat 3 - 4 měsíce.

                105. Který faktor je nejdůležitější pro přezimování ?

                Již od dob Farrara a také po posledním výzkumu "100 včelstev" v německém Hohenheimu víme, že je to na prvém místě síla včelstev. Hned na druhém místě je to množství a kvalita potravy dodaná včelstvům do poloviny srpna, výjimečně později. Minimální velikost včelstva pro zimování je 5.000 včel (asi 0,5 kg), ale pro jarní snůšku to musí být nejméně 20.000 včel a více. Proto musíme slabší včelstva posilovat před zazimováním oddělky nebo včelstva spojovat. Musí obsedat 2 vyšší nástavky, tři nízké nebo 1 vysoký nástavek spolu se zásobním nízkým nástavkem u Dadantových systémů. Zásob musí být u vícenástavkových včelstev kolem 20 kg.

                106. Jak spojovat nástavky při kočování ?

                Většina světových nástavků nemá z více důvodů osazení (falce). Nástavky jsou na sebe položeny "na tupo". Ve velkovčelařstvích je spojení prováděno ocelovou páskou na bedny. Na evropském trhu je pak výběr stahovacích popruhů k tomuto účelu a převáží se plodištní nástavky. Nástavky pro med se přidávají až na kočovném stanovišti. Jednoduché spojení je možné tak, že kolem šroubů, umístěných úhlopříčně na spodním a horním okraji nástavků, omotáme drát. Spojení je důležitý předpoklad bezproblémového kočování.

                107. Jaké je nebezpečí při převěšování plástů ?

                Také v nástavkovém provozu, při použití mřížky, je některými včelaři praktikováno převěšování. Plodovému hnízdu by měla být ponechána celistvost uzavřeného tělesa, vzhledem k dodržení teploty potřebné k vývoji plodu, která musí být pokud možno konstantní a je vždy většinou vyšší než teplota v úle a teplota venkovní. Proto ji musí udržovat včely. Nižší teplota plodu vede k prodloužení vývoje, poškození nebo dokonce k úhynům plodu. Dle španělského výzkumu je také druhotnou příčinou zvápenatění plodu.

                Nebezpečná situace nastane, když bude plod rozdělen do všech nástavků a mezi plodové plásty budou zavěšeny mezistěny. Také v létě, po ukončení snůšky, může se nové převěšení plástů projevit negativně. Po polovině srpna chybí snaha rozšiřovat plodování. Světlé panenské plásty nesmí zůstat mezi plodovými plásty. V podletí zavěšený plást mezi plodové plásty nebude již zakladen.

                108. Proč nezužovat nástavková včelstva ?

                Středoevropská zkušenost v izolovaných úlech zadem přístupných vyplývá ze zimování slabších včelstev, která pak dorostla do letní snůšky v červnu a červenci. Pro rychlejší jarní rozvoj a udržení tepla slabším včelstvům se tato zužovala na několik plástů. Vzhledem k izolaci stěn bylo včelstvo závislé pouze na vlastní výrobě tepla. Přírodní včelstvo toto nikdy neznalo. Vždy se muselo vyrovnat se stejným prostorem a stejným počtem plástů, kterých bylo maximálně 8, ale až 1 metr vysokých. Tendence byla plodovat vzhůru směrem k zásobám a lepším podmínkám, Přístup vzduchu býval většinou nahoře. Podobný stav je v nástavkovém úlu.

                Silnější včelstvo si může dovolit vždy více plodu. Nástavková včelstva se nezužují, ale je-li potřeba přehodí se ještě v zimě nástavek s plodem pod uteplené víko. Později se přehazováním nástavků a jejich přidáváním podporuje tendence včelstva plodovat vzhůru (viz. též polský výzkum - Včelařství 9/99, s. 196).

                109. Kolik včelstvo spotřebuje potravy a k čemu ?

                Spotřeba potravy včelstvem je závislá na tom zda včelstvo neploduje či ploduje a jak moc. Pro plodující včelstvo spočítal Jebsen pro létavku 5,86 g medu na 1.000 včel za 24 hodin a pro úlové včely kojičky 14,9 g na 1.000 včel za 24 hodin. Spotřeba na konci května pro nástavkové včelstvo síly asi 60.000 včel a asi 30.000 plodových buněk(1/3 létavek a 2/3 úlových včel) je asi 500-700 g medu a 200-400 g pylu za den. Roční spotřeba včelstva je asi 80 kg glycidů a 30-40 kg pylu. Může to být značně méně, ale i značně více. Pro 1 g medu je potřebné 0,854 g kyslíku. Přitom bude vyloučeno 0,48 g vody a 1,172 g kysličníku uhličitého. Tím je také možno, podle vyloučeného CO2 , zjistit spotřebu medu (Erlangen). Pro 1.000 včel je kupř. v zimě pro teplotu 35 °C vyloučeno 30,5 g CO2 za 24 hodin a spotřeba 26,44 g krmiva. Vzniklá voda a CO2  musí být v zimě odvětrány. nižší zimní spotřeba o asi 1 kg zásob v izolovaných nástavcích, je způsobena pozdějším plodováním.

                110. Jak vyrovnávat sílu oddělků ?

                V důsledku různé zaplodovanosti plástů jsou vytvořené oddělky mnohdy různě silné. Vyrovnání síly, či posílení oddělků je možno provést až po rozkladení mladé matky buď přimetením nebo přisypáním mladých včel, kupř. z plástů s medem při vytáčení. Další možnost je přidání zavíčkovaných plodových plástů ze včelstev k plodu oddělku. Další jinou variantou jsou přeletáky s oddělkem, resp. mezi oddělky. To lze velmi jednoduše provést záměnou silných a slabých oddělků. Přelétnuté létavky v brzké době zásobí slabší oddělek pylem, případně i nektarem a umožní mladé matce větší rozkladení. Velmi dobře to jde, vzhledem k hmotnosti, u nízkých nástavků.

                111. Jak krmíme oddělky na mezidně ?

                V zásadě můžeme včelstva krmit vrchem i spodem, pokud mají úly vysoké dno (podmet). Spodní krmení jsme odsoudili jako méně hygienické, ale zrovna tak se zdá být správná námitka, že k vrchnímu krmení mají starší včely daleko. Při zimování oddělků nad včelstvy na mezidně, vzhledem k delšímu vývoji oddělku, je možno nakrmit oddělek až po nakrmení spodního včelstva. Při vícenástavkovém přezimování to provádíme ihned po vytočení medu. Znamená to tedy krmení obou včelstev vrchem. Pokud nemáme vhodná stropní krmidla, znamená to kupř. při prosakovacím krmení odkládání oddělku s mezidnem stranou. Z tohoto důvodu pokládám na spodní včelstvo pod mezidno fólii. To nejenže ulehčuje přemísťování oddělku, ale také zamezuje prostavění prostoru mezi rámky a mezidnem. U nízkých nástavků přidáváme druhý NN, vybavený pylovými plásty, až těsně před krmením oddělku. Během rozvoje můžeme oddělek přikrmovat též rámkovým krmítkem.

                112. Jak používat diagnostické podložky na mezidně ?

                Oddělky přezimované nad včelstvy léčíme proti varroóze tak jako každé včelstvo. Pro odběr měli k diagnostice varroózy si můžeme vyrobit mezidno s odnímatelnou vrchní laťkou. Ta nám pak umožní vkládání a vyjímání podložky předem nebo zadem, podle toho jak mezidno na včelstvo položíme. Laťku zhotovíme s patřičnou vůlí, aby i případné navlhnutí nebo dokonce přimrznutí nečinilo problém při vyjímání. Pokud takovéto dno nemáme, vkládáme a vyjímáme podložky nadzvednutím nástavku s přední strany. Spodní nástavek nebývá nikdy přitmelen k mezidnu.

                Plodové oddělky sestavené brzo na jaře jen z mála plodových plástů, mají před zazimováním také pouze velmi málo roztočů. Samotné odebírání trubčího a dělničího plodu zpomaluje také rozvoj varroózy v produkčních včelstvech. To je vedle prevence rojení a udržení motivace pro sběr v další snůšce (lesní), u naší kraňky, dalším důvodem k jejich tvorbě !

                113. Jak odchovat větší matky ?

                Matky s hmotností nad 180 g mohou klást větší počet vajíček, až 2.400 ojediněle i více za den. Jsou to podle Turčanského matky vylíhnuté z nejdelších vajíček (až 1,8 mm) o hmotnosti až 0,15 mg. Takováto vajíčka klade matka po delší přestávce v kladení. Hmotnost vajíček je podmíněna množstvím položených vajíček v denním cyklu.

                Jedinou použitelnou metodou k získání maximálně hmotných vajíček je omezit matku v kladení na 2 - 3 dny a potom ji dát možnost položit omezené množství vajíček pro chovné účely, nejlépe do panenského plástu pod poklopkou nebo v izolátoru. Klícka k uzavření matky musí mít přístup včel. Z tohoto důvodu jsou také matky z Jenterova rámku (přestrkovací způsob) robustnější neboť i zde klade matka liknavě v omezeném prostoru. Z většího vajíčka je hmotnější matka. Takové potřebujeme v prostorných nástavkových úlech.

                114. Jaký je předpoklad, že si včelstvo ponechá mladou matku ?

                Výzkumem Litevské zemědělské akademie (OVP 1/66, s. 10-12) bylo vneseno více světla do již dlouho používaného způsobu spojování včelstev "aniž bychom starou matku vychytávali". Hledání matky, zvláště ve vícenástavkových systémech, je sice možné (za použití více mateřích mřížek), ale vzhledem k pracnosti se v praxi nepoužívá. Oddělek či včelstvo se prostě položí přes noviny na včelstvo posilované, nebo kterému chceme vyměnit matku. Do letního slunovratu a při snůšce to jde i bez novin. Včelstvo potom samo rozhodne, kterou matku si ponechá. Dle jmenovaného výzkumu (Dr.Skirkiavitschus) je největší předpoklad, aby si včelstvo ponechalo tu přidanou mladší, když spojování provedeme ve snůšce nebo při krmení. Jinak tomu bývá naopak

                U dvomatkových včelstev, při jarním spojování, žijí obě matky nejméně do letního slunovratu a někdy ještě déle, pokud nezasáhne včelař. Nestejně staré matky se vzájemně tolerují. Opět tu hraje roli bezsnůškové období případně krmení v delších snůškových přestávkách.

                115. Jak reaguje včelstvo na rušení člověkem ?

                "Včelí fyzik", jak byl ve střední Evropě nazýván Dr. Büdel, mluvil o mnohdy nesmyslném rušení včelstev. Jediný náraz ve včelíně, při lednové teplotě 8 - 9 °C, vzbudí, dle zkoušek, stoupnutí teploty ve včelstvu na 24 °C, která odezní teprve po 68 hodinách. Za jaký čas se tedy mohou podmínky v úlu opět normalizovat po každém včelařově zásahu, to je otázka k diskusi. Jedno je však jisté, snůška nebo pokrmení tuto normalizaci urychlují. Nutné zásahy ve snůšce provádíme až navečer, neboť omezují sběrací úsilí. Naše snaha musí být pracovat s co nejméně zásahy do včelstev. Je to prospěch včel i včelaře. Odstranit vše, co může včelstva rušit a zejména v zimě chodit kolem včel "po špičkách".

                116. Co dělají včely se špatně uloženým pylem ?

                Tuto situaci zjistíme až na jaře. Včely ukládají pyl kolem plodového hnízda. Tedy tam kde plodují. Hodně pylu je v nástavkovém úlu uloženo pod plodovým hnízdem. Tyto prstence byly u přírodního včelstva překryty přibývajícími zásobami medu, tedy zakonzervovány. Včelař med včelstvům odebere a včelstvo začíná znovu odshora plnit buňky zásobami a návazně na ně plodovat. Mimo to včelař nástavky složeného plodiště přehazuje. Včely v případě potřeby přenesou i zavíčkované zásoby glycidů, ale pyl přemístit nemohou. Vše co zůstane ze zásob pylu pod zimním hroznem nezakonzervované, vlivem úlové vlhkosti plesniví a je pro včely toxickým nebezpečím. Včely na jaře při obsazování nižších nástavků tento pyl vykouší až na mezistěnu a vynesou ven. Na česně pak tyto špalíčky pylu vidíme. Je to známka, že se včelstvo rozšiřuje.

                117. V čem se kraňka odlišuje od včely vlašské a buckfastské ?

                V podstatě jsou dvě hlavní vlastnosti, které ovlivňují způsob včelaření. Je to obecně větší rojivost a spořivost ve snůškových přestávkách u kraňky. Pro zájmové včelaře je spořivost určitou předností, protože ostatní dvě včely mohou z nedostatku zásob uhynout i v létě. Ale v podstatě to znamená omezení plodování při vytváření velikosti maxima, což má vliv na velikost včelstva pro zazimování a tím také na výnos z jarní snůšky příštího roku. Po dosažení určitého genetického maxima, klesá u kraňky plodování a tím ochabuje motivace pro pozdější snůšku. Všechny tyto vlastnosti, včetně rojivosti, vyžadují zvláštní způsob vedení kraňských včelstev. Krmení ve snůškové přestávce, prevence rojení a vzniku předčasného maxima, jako odčerpávání a tvorba oddělků (odrojení), či jen distancování plodu nebo výměnu matky mezi snůškami. To vše s cílem udržení plodování (viz. též OVP 2/99, s. 16). Zábrana rojení je pak u všech včelstev stejná. Zdá se, že pro časnou snůšku je vhodnější kraňka a pro pozdnější obě další včely.

                118. Proč je lépe přelarvovat ?

                Oddělky si mohou také po oddělení mezidnem vychovat mladou matku z mladého plodu přeloženého do nástavku. Včely, ale vzhledem k urychlení vývoje,   nepoužijí vždy  výhradně jenom nejmladší plod k výchově matky. Potom vznikají méněcenné, tzv. nouzové matky. A mimo to, kde je potom selekce? Rovněž použití rojových matečníků, které jsou sice dokonale vitální, znamená většinou dlouhodobou selekci rojových včelstev. Přelarvování vhodným nástrojem a správnou technikou je dětskou hrou, které je třeba se naučit.

                119. Co je to biovčelařství ?

                Lidé dnes vyhledávají biopotraviny a tudíž i biomed. Člověk zavedl do způsobů včelaření mnoho praktik, které přírodní včelstvo neznalo. Mnoho těchto praktik způsobuje možnost výskytu škodlivých reziduí v potravině medu. Německé směrnice pro biomed  vylučují z používání plastické hmoty (úly, rámky), recyklaci vosku (mezistěny), inseminaci a nepřirozené způsoby rozmnožování a chovu matek (oddělky a přelarvování). Chemoterapeutická léčiva jsou zakázána, proti varroóze pouze kyselina mravenčí, šťavelová nebo mléčná. Med označený kupř. BIOLAND je samozřejmě dražší. Provozy jsou kontrolovány. Přesto obsah reziduí v medu z obou způsobů včelaření je zatím stejný, pod hodnotou přípustnosti.